Tipy na výlety

Křišťanovický rybník

Lesní Křišťanovický rybník má příjemnou rašelinnou vodou a rozlohu 17 ha. Toto místo je oblíbeným koupalištěm a místem pro trávení dovolené pod stanem. Je vhodný pro koupání i plavbu na lodičce, kterou si můžete zapůjčit. Travnatá pláž s molem, občerstvení, autokemp. Rašelinový Křišťanovický rybník, jehož voda má příznivý vliv na léčbu revmatických onemocnění. https://mapy.cz/s/312Bu

Třístoličník – Trojmezná – Plechý a zpět

Autem až pod Třístoličník z německé strany přes Haidmühle, směrovky na Dreisessel – 40 km

Hřebenová túra z Třístoličníku po červené turistické značce s mnoha krásnými výhledy na Lipensko i Německo a Rakousko, při dobré viditelnosti a při podzimních inverzích až na Alpy, Cesta na Plechý  přes Trojmeznou a zpět stejnou cestou je dlouhá 13 km. https://mapy.cz/s/312Dl

Chalupská slať

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borové Lady. Kolem největšího rašelinového jezírka v ČR roste rašelinná kleč, smrky, borovice blatka či suchopýr pochvatý. K jezírku, na kterém se tvoří plovoucí ostrůvky, vede přes rašeliniště krátká naučná stezka.

Vrchovištní rašeliniště necelý 1 km severně od obce Borová Lada s největším (1,3 ha) rašelinným jezírkem v České republice.

Slať je přístupná z parkoviště po asfaltové cestě a po povalovém chodníku. Nachází se zde také naučná stezka, která je asi 250 m dlouhá a zpřístupňuje část rašeliniště s rašelinným jezírkem. Mimo chodník není vstup do chráněného území povolen. Stezka je doplněna řadou informačních tabulí, díky nimž se dozvíte vše podstatné o této překrásné slati, které vévodí tmavé oko jezírka. https://mapy.cz/s/312Er

Soumarské rašeliniště

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka vás zavede na rašeliniště u Soumarského mostu nedaleko Lenory. Stezka končí u 10 metrů vysoké vyhlídkové věže, ze které přehlédnete celou plochu rašeliniště.

Soumarské rašeliniště je jedním z mnoha rašelinišť, které lemují řeku Vltavu v širokém údolí zvaném Vltavský luh.

Na cestě rašeliništěm vám poslouží povalový chodník, část trasy však pokračuje po měkkém rašelinovém podloží. Cesta vede od vodáckého kempu až k téměř 10 metrů vysoké dvoupatrové vyhlídkové věži, ze které uvidíte celou plochu rašeliniště jako na dlani. Dřevěná rozhledna stojí na nejvyšším bodě rašeliniště. Kruhový výhled poskytuje zastřešený ochoz ve výšce 6 metrů. Mimo Soumarského rašeliniště lze odtud dohlédnout na Stožec, hřeben Boubínu, Želnavskou pahorkatinu.

Soumarský most se nachází půl kilometru od hlavní silnice Volary – Lenora a je známý především vodákům, sjíždějícím Vltavu. Jinak je zde pouze malá železniční zastávka a penzion. Dostanete se sem z Volar po silnici č. 39 na Lenoru. Zhruba po 4 km odbočte vlevo ke kempu Soumarský most, u kterého naučná stezka začíná. Na rašeliniště je bohužel zakázán vjezd cyklistům. Z důvodu výskytu silně ohroženého tetřívka obecného je stezka v zimě až do jara uzavřená. https://mapy.cz/s/312G7

Z Kubovy Huti na Boubín, Boubínský prales a zpět

Boubínský prales

Nejlepším místem nástupu na stezku kolem pralesa je Idina Pila. V informačním středisku se dozvíte o historii pralesa i o zdejších skřítcích. Nejprve dorazíme k Boubínskému jezírku – bývalé nádrži pro plavení dřeva. A jak vypadá ten prales? Hlavně je mnohem řidší, než by se čekalo, a přesto je pro člověka těžce průchodný. Jeho povrch je pokryt množstvím tlejícího dřeva ve všech stádiích rozkladu. Malé stromečky svádějí boj o každé místečko na světle. Který má dost štěstí a získá svou dávku světla, přežívá. Soupeří mezi sebou především buk, smrk a jedle. Sami uvidíte, kdo vítězí. Nejstarší smrky jsou přes 500 let staré a více než 50 metrů vysoké! Jádro pralesa je od roku 1979 obehnáno plotem, který je chrání před zvěří (okus stromků) i člověkem (sešlapání půdy a následná eroze).

Rozhledna Boubín

Boubín je se svými 1362 m nejvyšší horou Šumavy mimo hraniční hřeben a nabízí unikátní výhledy. Od roku 2005 na něm navíc stojí 21 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Pohled na zalesněné pohoří Šumavy a navíc směrem do vnitrozemí, do údolí s vesnicemi a loukami, je jedinečný. Za jasného počasí (zvláště na podzim) lze dohlédnout až na Alpy vzdálené přes sto kilometrů. Na vrchol Boubína nejsnáze vystoupáme po modré turistické značce z Kubovy Huti. Vrátit se můžeme např. kolem pralesa na Idinu Pilu, odkud se můžeme svézt vlakem nebo vyrazit zpět na Kubovu Huť pěšky. https://mapy.cz/s/312Nt

Luzný z osady Waldhäuser

Přírodní útvary jako soutěska Martinsklause, „ďáblova jáma“ Teufelsloch nebo „žebřík do nebe“ Himmelsleiter jsou jen některé ze zajímavých míst turistické oblasti pod Luzným, se kterými se setkáte na trase z obce Waldhäuser ke granitové „koruně“ na vrcholu Luzného ve výšce 1373 m n.m.

Na vrchol, kde si vychutnáte nádherný výhled, se pohodlně dostanete v létě i v zimě. Cesty jsou dobře značené, většina turistických stezek ústí na vrcholu Luzného. Při pěkném, jasném počasí jsou vidět dokonce Alpy!

Na horské chatě Lusenschutzhaus určitě přijde k duhu pořádná svačina nebo alespoň sklenice výborného piva. (provozní doba chaty na adrese www.lusenschutzhaus.de) https://mapy.cz/s/312Rx

Z Rokyty na Tříjezerní slať

Pod jihovýchodním svahem Oblíku asi 3 km od Modravy v I. zóně Národního parku Šumava leží malé vrchovištní rašeliniště Tříjezerní slať. Rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek a je nejlépe dostupné od geoparku a informačního centra NP Šumava na Rokytě.

Rašeliništěm Tříjezerní slať prochází po povalovém chodníku trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními, která byla zprovozněna v roce 1979. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě.

V okolí slatě se vyskytují typické vrchovištní rostliny jako např. kyhanka sivolistá, klikva bahenní a rosnatka okrouhlolistá.

Slať je přístupná pro cyklisty i pěší od parkoviště pod Antýglem.  https://mapy.cz/s/312AN

Kolem Stožecké kaple na Stožeckou skálu

Trasa naučné stezky Na Stožeckou skálu vede krajinou NP Šumava v prostoru mezi obcí Stožec a stejnojmenným vrchem (1.065 m) vypínajícím se nad obcí.

Nástupním místem přístupu ke stezce je obec Stožec. Odtud vede trasa po silnici směrem k osadě Černý Kříž. Na rozcestí s modrou turistickou značkou odbočuje vlevo, překračuje Studenou Vltavu a pokračuje po modré až k rozcestí Pod Stožeckou skálou. Zde začíná vlastní stezka, která vede od rozcestí vpravo prudkým stoupáním ke Stožecké skále. Je na ní celkem 5 zastavení osazených informačními panely.

Zpáteční cesta do Stožce může vést po stejné trase, nebo se návštěvníci mohou vydat z rozcestí dál po modré značce až ke křižovatce se žlutou. Odbočí na ni a ta je přivede po asi 3 km zpět do obce. Stezka je určena pěším návštěvníkům. Jednosměrná trasa je téměř jeden kilometr dlouhá (s přístupem ze Stožce a s návratem činí celková vzdálenost asi 10 km).

Stožecká kaple

Poutní kaple P. Marie na vrchu Stožec (1065 m) pod Stožeckou skálou při prameni léčivé vody je ukázkou lidového řezbářství. Původní dřevěnou kapličku postavil v roce 1791 kovář J. Klauser, který vděčil vodě ze zdejšího pramene za uzdravení svého zraku. Kaple byla v roce 1804 přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna o dřevěnou přístavbu s dřevořezbami.  https://mapy.cz/s/2YfZW

Medvědí stezka

Nejstarší naučná stezka v jižních Čechách (2. nejstarší v ČR), procházející CHKO Šumava. Pěší turistická trasa šumavskými lesy s množstvím zajímavých skalních útvarů a také zastávkou u Schwarzenberského plavebního kanálu. Na jednom místě vzpomeneme na posledního šumavského medvěda, podle kterého nese stezka své jméno.

Stezka spojuje železniční zastávky Ovesná a Černý Kříž na trati Český Krumlov – Volary.

Naučnou stezku je možné absolvovat v obou směrech. Nejvýhodnější je začít cestu z Černého Kříže, která je fyzicky nejméně náročná, jelikož vede z kopce. Je možné si projít i zkrácenou variantu z Jelení do Ovesné, na které navštívíte ty nejkrásnější skalní útvary na stezce. Do Jelení se dá dojet autem, je zde i parkoviště.

Stezka vede po žluté turistické značce.

Převýšení trasy je 330 m a je dlouhá 14 km, zkrácená trasa vedoucí z Jelení do Ovesné měří 7 km. https://mapy.cz/s/2YglT

Z Antýglu Povydřím na Klostermannův most a vlčímu výběhu

Z Antýglu se vydáte Povydřím po červené turistické značce až na Klostermannův most. Zde překročíte řeku Vydru a začnete stoupat po žluté až na Horní Hrádky. Po žluté budete pokračovat stále dál až k parkovišti pod vlčím výběhem. Trasu si můžete prodloužit o prohlídku Návštěvnického centra Srní s vlčím výběhem. Zpět na Antýgl budeme pokračovat po Klostermnnově NS, cestou mineme Rokytu s geologickou expozicí a budeme pokračovat po žluté k Vchynicko-Tetovskému kanálu a pak po červené zpět na Antýgl.

Horní Hrádky

Osady Hrádky (Schlösselwald) je roztroušená osada chalup, pro které se používá ještě dělení Horní, Prostřední a Dolní Hrádky.  Domy jsou rozesety na horském hřbetu, který je ohraničen Hrádeckým potokem a romantickým údolím řeky Vydry. Údolí Vydry se hluboko zařezává pod hřbet skalisek nazývaných Hrádky. K nejznámějším chalupám patří Kamenný dům, kde Karel Klostermann často navštěvoval svého strýce a tetu. Nedaleko odtud jsou i ojedinělé skalní útvary – viklany s názvy „Panna, Baba a Mnich“. Z Rokyty až na Srní vede přes Horní Hrádky Klostermannova stezka. Celkem šest informačních panelů popisuje řadu zajímavostí ze života a díla Karla Klostermanna, včetně vybraných citátů. Stezka byla otevřena u příležitosti 160 let od spisovatelova narození v rámci Roku oslav spisovatele Karla Klostermanna v roce 2008.

Antýgl

Na levé straně Hamerského potoka, v údolí Vydry a nedaleko od Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu stojí v nadmořské výšce 950 m nejznámější šumavský královácký dvorec Antýgl, místo je prvně dokladováno v roce 1500, kdy je majitelem jistý Jandele. V letech 1523 – 1818 zde pracovala sklářská huť s jednou tavící pánví (odtud název ein Tiegel) na výrobu foukaného skla a korálků pro růžence, založená Janem Fuchsem ze Svojše. Byla to nejvýše položená sklářská huť Šumavy. https://mapy.cz/s/2YjfK

Z Antýglu Povydřím na Turnerovu chatu, na Zhůří, Horskou Kvildu a údolím Hamerského potoka zpět

Povydří je považováno za nejkrásnější a nejromantičtější část Šumavy. Naučná stezka vede hlubokým lesnatým údolím říčky Vydry, po jejím pravém břehu, po pohodlné vozové cestě určené původně ke svážení dřeva, vedoucí buď přímo podél řeky nebo v nevelké vzdálenosti od ní. Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě (které se původně uvolnily z erodujících stěn údolí), čímž vznikají peřeje a množství malých vodopádů. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu.

U Turnerovy chaty odbočíte po žluté turistické značce a vystoupáte až do bývalé osady Zhůří, odkud jsou přenádherné výhledy na Roklan, Poledník a při dobré viditelnosti až na Železnorudsko. Ze Zhůří se kousek vydáte po silnici a po zelené značce se dostanete až na Horskou Kvildu, odkud budete klesat po modré romantickým údolím Hamerského potoka až zpět na Antýgl.  https://mapy.cz/s/312xt

Ze Strážného na hrad Kužvart

Z parkoviště ve Strážném vyrazíme po cyklotrase 1037 směr Polka. Na Orlovce odbočíme po žluté turistické značce na hrad Kužvart. Na hrad vystoupáme po modré z rozcestí Kužvart zřícenina. Po modré se pak budeme vracet až do Strážného.

Výstup po modré z rozcestí Kužvart zřícenina k samotnému hradu je v období 1.3-15.7. uzavřen z důvodu hnízdění ohrožených druhů ptáků.

Hrad Kužvart

Hrad Kunžvart (odvozeno od Königswarte – královská stráž) byl vystavěn k ochraně pobočky staré obchodní cesty z Vimperka do Pasova. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z r. 1359, kdy jeho držení potvrdil král Karel IV. Peškovi z Janovic a synům jeho bratra Herbarta spolu s vimperským panstvím. Všichni další majitelé Vimperka, kteří následovali po rodu z Janovic (Kaplířové ze Sulevic od r. 1395, Malovcové z Malovic od r. 1494, Jáchym z Hradce od r. 1553, Rožmberkové v l. 1554–1601, novohradští Kolovratové 1601–1630, Eggenberkové 1630–1719 a naposledy Schwarzenberkové), měli pohodlnější ubytování na vimperském zámku. V r. 1547 se hrad Kunžvart uvádí jako pustý. Požár, který na hradě vypukl v r. 1578, jej změnil ve zříceninu.

https://mapy.cz/s/2YkSM

Z Dobré na Stožeckou skálu

Vesnická památková rezervace v plochém údolí meandrující Vltavy. Ves tvořená jedinou dlouhou ulicí se staveními po jedné straně. Cenný soubor tzv. volarských domů s plochou sedlovou střechou a průčelím zdobeným pavláčkou. Nejhezčí dům čp. 10 a dům s hospodou U Němečků.

Stožecká kaple

Poutní kaple P. Marie na vrchu Stožec (1065 m) pod Stožeckou skálou při prameni léčivé vody je ukázkou lidového řezbářství. Původní dřevěnou kapličku postavil v roce 1791 kovář J. Klauser, který vděčil vodě ze zdejšího pramene za uzdravení svého zraku. Kaple byla v roce 1804 přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna o dřevěnou přístavbu s dřevořezbami. https://mapy.cz/s/312Yc

Ze Strážného na Slunovratné kameny a Světlými horami zpět

Slunovratné neboli Pohanské kameny či Pohanští obři jsou dva menhiry stojící na vrcholu skály. Usuzuje se, že mohly sloužit k určování data letního slunovratu. https://mapy.cz/s/3139I

Získejte 30% slevu na ubytování od září do listopadu díky turistické podpoře od kraje Jižní Čechy!

Stačí pouze zažádat o voucher, který nám poté zašlete spolu s rezervací.

CHCI SLEVU